Kdopak by se tuku bál aneb mýtus o škodlivosti tuků

Snažíte se zhubnout a tak jste se (jak radí různé časopisy, ale i většina výživových poradců) rozhodli radikálně omezit příjem tuků? Móda nízkotučných výrobků, kde byl tuk nahrazen škroby, je už doufám za námi, přesto je u nás tuk stále strašák číslo jedna. Omezme příjem tuků, budeme štíhlejší.... takhle nám to dlouhá léta říkali (a v ČR stále ještě říkají...), ale zdá se, že všechno je jinak...

Mýtus o škodlivosti tuku je vyvrácen
Vědci a výživový specialisté přišli na to, že tak dlouho zatracované tuky ( zejména ty nasycené), které byly po dlouhá desetiletí považované za nebezpečné zabijáky způsobující obezitu, cévní a srdeční onemocnění i jiné civilizační choroby, jsou zdraví prospěšné. Naopak za původce všeho zla
se začínají označovat sacharidy! Ano, není nad to, ukázat na viníka a dát ho na pranýř...... bohužel jen do té doby, než světoví věhlasní badatelé zjistí, že to je všechno zase jinak......

Za poslední desetiletí se na základě doporučení o škodlivosti tuků, snížila jejich celková spotřeba, ale tuk se nahradil sacharidy. A tak jsou nyní na pranýři právě ony..... a světe div se, nyní se doporučuje spotřebu sacharidů omezit a nahradit je tuky.....

Že by za naší obezitu, všemožné civilizační neduhy a nemoci mohla naše rozežranost, lenost, stres, nedostatek spánku, nevhodný životní styl nebo třeba neuspokojivé vztahy, to si chce připustit málokdo. A tak posloucháme věhlasné vědce, kteří nám jednou zakazují vajíčka, za pár let z nich udělají super potravinu, jednou se na doporučení vědců proléváme litry mléka a cpeme kily hovězího masa nebo naopak sójou, pak jsou nám doporučena kuřata a za čas je to zase něco jiného, abychom se vzápětí dozvěděli, že je to všechno tak škodlivé, že je s podivem, že jsme se dožili současnosti.

Jak to tedy je a jak se vyznat v tom, co jíst? 
Nejjednodušší je poslouchat sám sebe a svoje tělo. Každý jsme totiž jiný a každému bude vyhovovat jiná strava. Navíc se to bude měnit v závislosti na ročním obdobím, zdravotním stavu, momentální kondici i náladě.  Jenže poslouchat své tělo většinou moc neumíme a když nám dává najevo, např. trávicími potížemi, únavou nebo alergiemi, že se nestravujeme zrovna vhodně, často jeho hlas nemáme čas nebo odmítáme poslouchat... a pak taky, když je ten čerstvý právě upečený rohlíček tak dobrý, to si prostě nemůžeme odepřít..... a ne jeden, ale hned dva, tři..... a pak se divíme, že se cítíme unavení, pálí nás žáha, je nám těžko.... Závislostem na jídle a důvodům, které nás vedou k přejídání a tomu, jak se naučit poslouchat své tělo, se budu věnovat v jiném článku, teď se tedy vrátíme k tukům

A jak je to tedy s tím dlouho zatracovaným tukem?
Poslední trendy a výzkumy naopak potvrzují, že škodlivost tuků byla velmi silně nadhodnocena, jejich zdravotní přínos je mnohem větší než se přiznávalo a dokonce byla odvolána varování, že tuk se podílí na zvýšeném cholesterolu a tím podporuje vznik infarktu nebo cévních příhod. Stejně jako byla před časem rehabilitována vajíčka (která jsou nyní naopak řazena k nejpřínosnějším jídlům), dostává se nyní podobné rehabilitace i některým (i nasyceným) tukům, zejména máslu, kokosovému oleji a sádlu.
Objevují se studie, které prokazují, že čím více nasyceného tuku a v něm obsaženého cholesterolu a kalorií účastníci studie přijmou, tím nižší jsou hodnoty cholesterolu v jejich krvi a dokonce už i v českých médiích se občas objeví zpráva o tom, že omezování příjmu tuku nemá velký přínos, spíše je vhodné omezit příjem cukru a sacharidů (článek o škodlivosti cukru a sladidel najdete zde

Pokud jste trendům o škodlivosti tuku podlehli, tak jako jim podlehla většina z nás, kteří se snažíme o zdravý životní styl, nejspíš jste také jednu dobu podlehli módě nízkotučných potravin. Ale ukazuje se, že to byla velká chyba. Ve většině těchto nízkotučných potravin byl totiž tuk nahrazen škoby, cukry a aditivy, které našemu zdraví zrovna moc neprospívají a neprospívají ani naší (nad)váze. A hlavně sacharidů v různé formě přijímáme v naší stravě už tak víc než dost.
Tuky jsou také nositeli chuti a tak se budete cítit více chuťově uspokojeni, když si dáte poctivý selský jogurt než jeho nízkotučnou variantu plnou sacharidů, která bude mít nižší kalorickou hodnotu, ale výživová hodnota není velká a navíc vás ani moc nenasytí.

Trans mastné kyseliny (tuky) jsou škodlivé!
Pozor, výše uvedené neplatí pro takzvané trans mastné kyseliny neboli tuky, které vznikají nejčastěji průmyslovým ztužením (hydrogenací) rostlinných olejů Vzniklé výrobky jsou trvanlivé, dobře roztíratelné a levné, ale zdraví škodlivé. Dříve se tímto způsobem vyráběly margaríny, dnes už margaríny obsahují menší množství těchto tras mastných kyselin (ale pořád se jedná o nepřirozenou průmyslově vyrobenou) potravinu. V průmyslové výrobě různých cukrovinek a polotovarů se ale velmi často stále používají tuky vzniklé průmyslovým ztužením levných rostlinných olejů. Najdete je v muesli tyčinkách, salátových zálivkách, cukrovinkách, brambůrkách, fast foodu, majonézách......
Trans tuky se v malých množstvích nacházejí i v tuku z masa a mléka, ale škodlivost jim dodá právě masové využití v potravinářském průmyslu, kdy jich můžeme nevědomky zkonzumovat obrovská množství.

Poslední trendy tedy velí přestat odmítat tuky a začít omezovat příjem polysacharidů, zejména cukru a pšenice

V USA je nyní s vlnou rehabilitace tuků částí lékařů a nutričních specialistů doporučováno omezit až vyloučit sacharidy, zejména ty obsahující lepek a nahradit je konzumací tuku, zejména olivového oleje, másla a kokosového tuku (někteří doporučují i sádlo).  Proto jsou nyní tak moderní diety nazývané Paleo nebo Primal dieta, LSHF (Low Sugar High Fat - málo cukru, hodně tuku) a jejich variace. Všechny tyto diety doporučují zejména konzumaci masa, tuku, ořechů  a zeleniny, ovoce. Některé dietní směry připouští konzumaci mléčných výrobků, všechny vylučují konzumaci obilovin a často i luštěnin.

Pro určitou část populace můžou být zajímavá také populární doporučení úplně vyloučit konzumaci pšenice ( např. Dr. William Davis - Wheat Belly, vyšlo i česky Život bez pšenice) nebo lepku. Autor vychází z toho, že v současnosti trpí velká část populace nezjištěnou alergií či intolerancí na pšenici nebo lepek. Pokud si myslíte, že by se to mohlo týkat i vás, zkuste na měsíc pšenici (nebo lepek) vynechat a uvidíte, jestli pocítíte nějaký zdravotní přínos. Má docházet zejména ke zlepšení stavu kůže, vymizení akné a ekzému, vymizení únavy a ospalosti, zlepšení trávení a celkové zlepšení zdravotního stavu. Já sama jsem velké zlepšení zdravotního stavu po vyloučení lepku nepociťovala, ale můžu potvrdit zlepšení trávení.

Osobně považuji výše uvedené trendy pouze za trendy, jejiž životnosti skončí ve chvíli, kdy je nahradí trend jiný, i když můžou být přínosné pro lidi, kteří nějakou potravinovou intolerancí trpí.
Rozhodně však souhlasím s omezením konzumace pšenice, zejména ve formě bílé mouky. Teprve když se totiž rozhodnete pšenici vyloučit, zjistíte, jaké množství jí denně zkonzumujeme (chleba, rohlíky, pěčivo, těstoviny, kynuté knedlíky, sušenky, krekry...... často více než polovinu všeho jídla, které za den sníme, tvoří pšenice). Jinak jsem zastáncem co nejpestřejšího jídelníčku (včetně zařazování méně obvyklých obilovin jako jsou jáhly, pohanka, kroupy ....), co nejpřirozenějších potravin (tj. omezení polotovarů), pravidelné konzumace zeleniny a ovoce a sezónnosti

Více k těmto tématům:
Nina Teicholz - The Big Fat Surprice
Dr. William Davis - Wheat Belly
Mark Hyman M.D.
Dr. Jack Kruse
Mark Sisson - Mark´s Daily Apple
www.chriskresser.com
www.drmercola.com
www.drrosadale.com